Přes Hrebienok na Zamkovského chatu – den třetí
Možná vás už nepřekvapí, že ráno jsme opět vyšli těsně před 12h. Plány byly velké, ale únava ještě větší. I tak jsme se těšili, protože mělo celý den pršet, ale po otevření dveří na nás vykouklo sluníčko. Dokonce jsme to i hecli a skočili pod uměle vytvořený vodopád, vedle kterého jsme spali. Menší říčka měla udělaný malý vývod vody skrz trubku, která končila cca 3-4m nad zemí. Venku bylo 13°C a voda měla podstatně méně. Když jsem vkročil pod tekoucí vodu, málem mě to povalilo na zem, ale ustál jsem to a odměnou mi byla vodní masáž spolu s otužováním. Teď už se jen rychle osušit a jelikož pořád svítilo sluníčko, tak jsme si vyndali stoleček, židle a udělali si ranní brunch hezky na slunku.
Cestou k našemu cíli jsme šli chvilku přes Starý Smokovec až k lanovce, kterou jsme však nevyužili a vyrazili jsme po svých na Hrebienok. Skoro celou cestu se jde po asfaltce, takže se člověk může hezky projít i s kočárkem. Stoupání je mírné a cesta nahoru rychle uteče. Z Hrebienku je pěkný výhled na velkou část cesty, co vás čeká při pochodu na Zamkovského chatu, přes kterou se dá jít až na Téryho chatu. Tam jsme chtěli původně dojít, ale náš pozdní východ a předpověď počasí nás omezily jen na Zamkovského chatu.
Po kliknutí na „Zobrazit na Mapy.cz“ uvidíte celý profil treku
Kousek od Hrebienku začínají vodopády. Jak si člověk razí cestu proti proudu do kopce, tak objevuje čím dál větší vodopády. Podívaná je to pěkná a vyplatí se tu na chvilku zastavit a vyčistit si hlavu.
Podél řeky se dojde až k Rainerově chatě. Nad ní se už nachází největší vodopád, který je výstižně pojmenovaný jako „Obrovský vodopád“.
Od obrovského vodopádu se cesta mění a jdete po větších kamenech, které jsou místy poskládány do mostu a cest, místy jsou jen rozvalené. Cesta se tak stává o něco obtížnější, hlavně pokud jsou kameny navlhlé. Hned v první prudké zatáčce máte možnost zahlédnout lišku. Cestou nahoru jsme měli smůlu, stejně tak i cestou dolů, ale při cestě dolů Deccinka hodně větřila a čenichala všude možně, takže nám asi liška Eliška jen o kousek utekla. Zde si prosím pejsky skutečně držte na blízko, aby nám tuhle překrásnou lišku nevyplašili.
Jakmile se cesta stočí a po obou stranách budete mít les, Zamkovského chata je už kousek před vámi. I zde naleznete skvělé občerstvení a pěkné vnitřní i venkovní posezení. Pokud přijdete s pejskem, tak posezení je jen venkovní. Občerstvení přijde vhod a během jídla jsme kontrolovali i počasí.
Při pohledu do map a na hodinky nám došlo, že na Téryho chatu to už rozhodně nestihneme, což nás trochu mrzelo, tak jsme se vydali kousek směrem k Téryho chatě, abychom viděli tu krásnou přírodu, která obklopuje cestu. Cestou zpět se dá jít trošku jinou trasou, jak je vidět na naší cestě v Mapách.cz
Celý výlet jsme opět plánovali podle tipů, kterých jsme našli na instagramovém profilu Kam v Tatrách.
Na večeři jsme zašli do Koliby Kamzík, kde mají naprosto úžasný interiér, ale bohužel jsme museli bez Deccinky, jelikož tam pejsci nesmějí. Počkala na nás v autě, ale dostala náležitou odměnu.
