Víkend v Mikulově
Jak už je u nás zvykem, plán vypadal úplně jinak, než realizace. Ale i tak jsme nakonec zažili překrásný víkend. Chtěli jsme vyrazit v sobotu brzy ráno, ale nakonec jsme se účastnili jedné akce a do Mikulova jsme dorazili až v večer. Našli jsme nakonec skvělé místo, které je jen kousek od historického centra, parkování zdarma, klidná lokalita a relativně v rovině. Je to ale normální parkování, takže vhodné na stealth camping. Tady je odkaz na Park4night.
I když jsme byli trochu unavení, vyrazili jsme na noční obhlídku. Usoudili jsme, že najít restauraci s dobrým jídlem, bude méně námahy, než si uvařit sami. Po tom, co jsme prošli celé centrum a všude bylo narváno, nebo nechtěli psa, jsme začali uvažovat nad těstovinami v Emilovi. Nakonec jsme našli stůl pro dva v Pizzerii Liguori. Po dvaceti minutách sezení u stolu jsme pořád neviděli číšníka. Stůl za námi na tom byl ještě hůře a tak jsme se rozhodli zvednout kotvy a cestou zpět jsme našli poslední volné místo v restauraci Tanzberg. A čekání se vyplatilo! Oba dva jsme se oblizovali ještě cestou k Emilovi a víno, které nám servírka doporučila, jsme si nakonec odvezli domů v lahvi. Rozhodně doporučujeme! Ani s Decci nebyl problém.
Ráno jsme se hezky vyspali a opět jsme volili jídlo mimo Emila. Po krátké obhlídce jsme se usadili v KUK Bistru. To můžeme rozhodně doporučit, jen pozor s pejskem, protože uvnitř mají kočičku, ale jejich venkovní posezení je lepší než sedět uvnitř. Jejich nabídka byla naprosto vynikající. Navíc odtud máte hezký výhled na věž kostela, která je jen pár metrů a na kterou jsme pak zašli a z které je velmi netradiční pohled na celé město, ale i na Svatý kopeček a zámek. Bohužel nahoru pejsci nesmí, tak Decci počkala dole.
Odtud jsme se vydali obejít zámek. Kolem zámku vede pěkná cesta a tak máte pěkný rozhled po okolí a samozřejmě i na Zámek. Jde si zajít i na menší nádvoří a když půjdete k infocentru, tak se vám naskytne moc pěkný pohled na Svatý kopeček.
Cesta končí za zámkem, odkud to byl jen kousínek do výborné sýrárny Mlsná myš, kde jsme si nakoupili dobrotky a odnesly je zpátky do Emila. Jelikož nás pak zase čekal kopec nahoru, tak jsme v půli zastavili na dvě deci vína. Posilnění jsme se šli projít zadní uličkou a vyšli jsme u
Ditrichštejnské hrobky. Na chvilku jsme si poseděli na náměstí a došli jsme k závěru, že je čas na oběd. Už den před tím jsem si vyhlídnul podnik a byl jsem rád, když tam měli místo a i Decci mohla jít dovnitř. Oběd byl opět naprosto vynikající a Bistro Drogérka od nás dostala 5 hvězdiček.
Po kliknutí na „Zobrazit na Mapy.cz“ uvidíte detail našeho toulání
Trochu neprozíravě jsme si dali pivko k obědu a zapomněli jsme na to, že se teď chceme vydrápat až na Svatý kopeček. Nohám a ani břichu se nechtělo. V mapách jsme našli dvě cesty, které vedou nahoru. Nakonec jsme náhodou zvolili perfektní kombo. Cestou nahoru jsme šli lesem ve stínu a tak jsme se zase tolik nezapotili a ze Svatého kopečku jsme šli čelem k městu, takže jsme měli pořád krásný výhled. Rozhodně doporučuji tento směr tak jak je vyznačen v mapě. Je pěkné stát konečně nahoře a dívat se na město.
Po návratu dolů jsme si dali zmrzlinu a vyrazili oklikou k autu. Stavili jsme se ještě pro tu lahev vína, co nám zachutnalo k večeři a už nás čekala cesta domů.
Závěr
Z Mikulova jsem měl hodně silný vibe Malé strany v Praze. I ceny tomu napovídají, což není zase tak moc příjemné. Historické centrum je malé a všude jste za pár minut. V létě tu není moc přírodních schovek před sluncem a tak by bylo příjemné, mít o trochu nižší ceny a moct se častěji schovat před sluníčkem u sklenice dobrého vína. I tak nám přišel ten jeden den více než dost a tak bych doporučil zajet druhý den k vodní nádrži Nové Mlýny. A pokud nevíte co tam, tak tady je odkaz na procházku na zříceninu hradu Děvičky.
